Některé věci by se měly zachovat pro další generace. Jako například recepty na úžasné dobrůtky našich maminek a babiček, které se tak nějak automaticky dědí z generace na generaci. To si je pak opisujeme v rychlosti na papírky a zakládáme do krabic a když nastane chvíle, kdy se chceme pustit do díla, složitě je hledáme a většinou nenajdeme a pak se zlobíme, proč jsme je neuložili tam a tam a proč si je vůbec píšeme na papírky, a ne do nějakého hezkého sešitu, když to jsou opravdové poklady. Vždyť v žádné cukrárně ani kavárně vám přece nenabídnou tak úžasné převalované vdolečky, které pekla jen babička z Bedihoště, nebo koláčky od babičky ze Slovenska. A to klasické cukroví …, Božská mana, máslo, ořechy, poctivé suroviny, žádné náhražky.
A tak když babičky přemýšlejí, co originálního darovat dětem či vnoučatům, mám pro ně nápad. Dát jim něco ze sebe, co jim bude vždy připomínat, co má babička ráda a co oni mají rády od ní. Proto stačí sepsat všechny ty dobrůtky do jednoduché kuchařky, ideálně je i upéct či uvařit a vyfotit je hotové, ale i sebe při práci. Všechno to seskládat do malé knížky, která bude krásnou památkou, dárkem pro všechny další generace.
Jednu takovou jsem knihu jsem slepila. Je zatím prázdná a čeká na svou pohádkovou babičku. Je jednoduše zdobená několika razítky a výřezy vařeček a měchaček a je potažená zelenkavým knihařským plátnem. Dá se doplnit o recepty a fotky, o poznámky a také o věnování na přední straně.
Pro svoji dcerku také jednu připravím, aby, až tady nebudu, bylo tu kousek mého vanilkou provoněného světa, který mám ráda stejně jako svoji rodinu.
Snad inspiruji i vás.
S láskou Alena
